Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy. Nově zařadil kapitolu o vývoji strunových teorií směřujících k "M" teorii, jež má naději stát se "matkou" celé fyziky, a několik kapitol o matematickém podkladu hledání univerzální teorie. Diskutuje se v nich význam myšlenek brněnského rodáka Kurta Gödela o principiální neúplnosti matematiky pro ideu teorie všeho a otázka, zda klíčem k pochopení vesmíru je rozšířené poznání nekonečna, anebo jeho popření a vyloučení z rovnic. Další z nových kapitol ukazuje, že k pochopení vývoje vesmíru může přispět i tak prostý jev, jako je tvorba pyramidy pod proudem padajícího písku. I původní kapitoly jsou obohaceny o poznatky a myšlenky z posledních desetiletí. Dovídáme se například, že stavba prostoru a času by mohla dovolit uskutečnění nekonečného výpočtu, což by odpovědělo na zdánlivě neřešitelné otázky matematiky. Čteme o tom, že přesné změření gravitačního působení na malých vzdálenostech by mohlo prokázat existenci dalších rozměrů prostoru. Barrow rozebírá náznaky domněnky, že fyzikální konstanty nejsou konstantní a že se jejich pozorované hodnoty týkají jen našeho místa a času ve vesmíru, což znamená, že je lze podle antropického principu odvodit z naší existence. Prohlubuje také obecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů. Autor se nevyhýbá ani problémům teologického rázu.
Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

O autorovi:
Barrow John D.
John D. Barrow (* 1952), britský matematik a fyzik, profesor na univerzitě v Cambridge, je českým čtenářům populárněvědecké literatury dobře známý - už v 90. letech vyšla v češtině jeho výjimečná kniha Teorie všeho. Otázkám vztahu matematiky, fyziky a kosmologie se věnoval i v dalších (rovněž do češtiny přeložených) publikacích Vesmír plný umění, Pí na nebesích, Teorie ničeho, Konstanty přírody a Kniha o nekonečnu. Za přínos k výzkumu vztahu mezi vesmírem a životem, vědou a náboženstvím byla Barrowovi udělena Templetonova cena. Rolí obrazového znázornění a "vizualizací" vědy se zabývá kniha Vesmírná galerie, která stojí tematicky na pomezí mezi historií vědy a umění. Kniha Sto důležitých věcí představuje naopak hravou část autorovy tvorby a dokládá jeho zálibu v nečekaných závěrech a paradoxech spojujících vědecké (a zejména matematické) uvažování s každodenním životem.

Recenze a názory: časopis VTM Science 2008 (8 kB) *

Ukázky: Konstanty přírody * obsah (93 kB) * předmluva (93 kB) *

Další tituly autora
Vesmírná galerie
Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)
Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)
Sto důležitých věcí o sportu, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte). Elektronické vydání
Sto důležitých věcí o umění a matematice, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)
Sto důležitých věcí o umění a matematice, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte). Elektronické vydání

Mohlo by vás zajímat:
Fyzika v potížích
Hyperprostor
Stručná historie času
Velkolepý plán

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

překladová ->

naučná -> fyzika a astronomie