Z Čechovových krátkých humoristických próz u nás v posledních padesáti letech vychází v rozmanitých kombinacích necelých dvacet nejslavnějších povídek. Dvořákův výbor naproti tomu staví především na prózách prakticky neznámých, vydávaných původně pod pseudonymem po nejrůznějších novinách a časopisech, a jen ojediněle je doplněn známými povídkami ze zlatého fondu. Z těchto neznámých děl však ještě silněji ční typicky ruská témata: životní beznaděj nižšího úředníka, bezohlednost mocných, brutalita bezmocných, alkohol. Při pozornějším čtení si často s údivem uvědomíme, že mistrně vypointovaný humor je jen tenkou slupkou, pod níž velký prozaik útočí přímo na ostrůvek existenciální úzkosti, skrývající se hluboko v každém z nás.

O autorovi:
Čechov Anton Pavlovič
Anton Pavlovič (také Iljevič) Čechov, byl ruský dramatik, povídkář a prozaik.
Čechov navštěvoval v letech 1868 až 1879 gymnázium v Taganrogu. Poté šel na univerzitu do Moskvy, kde vystudoval medicínu. Čechov pracoval jako lékař a přispíval do humoristických časopisů. Od roku 1882 psal pro petrohradské noviny. Na svém statku u Moskvy ošetřoval rolníky zdarma; od jednoho ze svých pacientů se nakazil tuberkulózou. Už nemocný v roce 1890 podnikl cestu na Sibiř, aby psal o nucených pracích na vězeňském ostrově Sachalin. Jeho zpráva z cesty popisuje otřesný život vyhnanců v carské říši.
Roku 1901 se Čechov oženil s herečkou Olgou Knipperovou. Kvůli zhoršující se plicní tuberkulóze se přestěhoval do Jalty na Krymu. V létě 1904 odjel do německých lázní Badenweiler, kde 15. července zemřel. Je pohřben v Moskvě.

Recenze a názory: Lidové noviny (20 kb) * Tvar 2004/18 (11 kB) * LN 21. 2. 2004 (7 kB) *

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

překladová ->