Zbigniewa Herberta a Jana Zahradníčka přes všechny myslitelné rozdíly spojuje přímo "spřízněnost volbou", již představuje schopnost seizmického vnímání světa v ohrožení, a to - lze-li to tak říci z první ruky. Ohrožení čím? Kým? Totalitou, totalitním myšlením? Odkud se ale totalita vzala? Ve světě, v člověku? Poezii Herberta ani Zahradníčka nelze redukovat jen na pouhou odpověď na politickou situaci jejich doby ani ji v podobném smyslu ploše aktualizovat. Řeč jejich veršů míří na rozdíl od "černé pěny" propagandy přímo k metafyzické podstatě rozpínajícího se zla. Vrací jazyku jeho věrnost realitě právě ve svém prorockém volání, které nepozbylo nic ze své platnosti a naléhavosti ani v blátě postmoderní, a v našem případě také posttotalitní "oblevy".

O autorech:
Zahradníček Jan
(Česká republika, 1905 - 1960)
Jan Zahradníček byl básník a překladatel, představitel katolicky orientované poezie.
Jan Zahradníček pocházel ze selského rodu v Mastníku u Třebíče. Studoval na klasickém gymnáziu v Třebíči, maturoval zde v roce 1926. Poté vstoupil na Filozofickou fakultu UK a začal studovat germanistiku, kde mezi jeho učiteli byl např. F. X. Šalda. Za čas změnil obor a absolvoval knihovnictví. Soustředil se na literární tvorbu, překládal, pracoval jako lektor v nakladatelstvích. Za svého pobytu v Praze získal mnoho přátel mezi umělci a spisovateli, k nimž patřili např. František Halas nebo Jan Čep.
Herbert Zbigniew
29.10.1924 - 28.7.1998
Narozen: Lvov, Polsko
Zbigniew Herbert byl polský básník, esejista, dramatik, spisovatel, autor divadelních her, a moralista.

Recenze a názory: Babylon 2008 (18 kB) * LN 21. 01. 2009 (9 kB) * iliteratura.cz 4. 1. 2009 (14 kB) * A2 18. 2. 2009 (5 kB) *

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

překladová ->

krásná literatura -> poezie