Tvorba herce, básníka a písničkáře Vladimíra Vysockého se v Sovětském svazu v 70. letech stala téměř náboženstvím. K smrti uprostřed horečné tvůrčí činnosti ho možná víc než oficiální neláska úřadů uštvala neoficiální láska miliónů příznivců. V červenci 1980 padl usmýkán nadlidským pracovním vypětím, nespoutaným způsobem života a alkoholem. U nás jeho písně v překladech Milana Dvořáka zařadil na počátku 80. let do repertoáru Jaromír Nohavica a uvedl ho tak do českého povědomí. Do výběru zařazuje Milan Dvořák několik klasických textů, ale naprostou většinu tvoří překlady zcela nové.

O autorovi:
Vysockij Vladimír
Vladimír S. Vysockij byl ruský básník, herec a písničkář. Vladimír S. Vysockij se narodil v rodině důstojníka. Absolvoval hereckou školu Moskevského uměleckého divadla (MCHAT) a poté působil v několika moskevských divadlech. Od roku 1964 byl členem Divadla dramatu a komedie Na Tagance. Svůj výrazný herecký talent uplatnil v řadě postav, které interpretoval jako střety svobodného individua s omezující společností. Hrál i v řadě filmů a televizních inscenací. Vladimír S. Vysockij se proslavil rovněž jako interpret vlastních písní, u nichž se sám doprovázel na kytaru. Jeho písně oslovovaly intelektuální publikum i nejširší masy nejen v tehdejším Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Vladimír S. Vysockij zemřel ve věku pouhých 42 let, celkově vyčerpán nejen tvůrčím vypětím, ale i vlivem alkoholu a drog. Byl jako mluvčí generace velmi populární.

Recenze a názory: Webmagazín Rozhledny 15. 5. 2006 (10 kB) * Literární noviny 2.6.2006 (0,98 MB) * Respekt 7. 5. 2007 (13 kB) *

Další tituly autora
Nepiju sám, 2. vydání

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

původní ->