Anna Achmatovová: Černý anděl v závějích

Múza

Můj život visí na tenoučké nitce,
když rozechvěle v noci čekám ji.
S volností, slávou, s vším chci rozloučit se
pro návštěvnici z něžnou šalmají.
Vešla. Ten pohled! Z tváře závoj sňala.
Ptám se jí, v duši neklid ledový:
"To tys Dantovi Peklo diktovala?"
"Já," tichý hlas mi ze tmy odpoví.
1924

* * *

Jak se můžeš dívat na Něvu,
jak jen můžeš bloudit po zámostí?
Marně v slzách hledám úlevu
od té doby, co mé sny tě hostí.
Černá křídla do tmy noří anděl.
A na sněhu - jen se ohlédni -
jako růže ohně ohřívadel.
1914