Kniha se zabývá vývojem stereotypního vnímání Židů v polské společnosti v 19. a 20. století: od původního rolnického obrazu Žida v předindustriální společnosti přes ztělesnění veškerých negativ, která měšťansko-šlechtické společnosti přinesl moderní věk zejména v ruském záboru Polska, až po moderní prototyp Žida-komunisty a proruského kolaboranta. Část knihy je věnována i analýze násilí páchaného na Židech v Polsku od roku 1881 do roku 1946 (pogromy ve Varšavě 1881, Lvově 1918, podíl Poláků na "konečném řešení", pogrom v Kielcích v roce 1946 atd.). V závěru knihy autor popisuje období po druhé světové válce, kdy navzdory komunistické ideologii v různých kampaních zazněly antisemitské argumenty staré desítky a stovky let. Práce tak ukazuje na houževnatost a trvanlivost antisemitských stereotypů, které mohou v konečném důsledku vést až k násilí.

O autorovi:
Pellar Štěpán
Štěpán Pellar (*1977) vystudoval Ruská a východoevropská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po studiích působil jako lektor českého jazyka na univerzitě v Lisabonu, kde začal na této knize pracovat. V současnosti se živí jako agenturní novinář a ve volném čase podobně jako řada jeho vrstevníků rád jezdí do Albánie, Jemenu, na Sibiř apod.

Recenze a názory: A2 21. 7. 2010 (10,7 kB) *

Ukázky: Obsah a úvod (120 kB) *

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

původní ->

naučná -> psychologie a sociologie odborná -> společenské vědy