Křehkou poezii této ruské Sapfó, členky Cechu básníků a nadšené představitelky akméismu, si čtenáři již od vydání její první sbírky Večer (1912) opisovali navzájem do památníků a vyznávali si jejich prostřednictvím lásku. Achmatovová totiž lásku líčí jako osudový souboj a zkoušku, která zpravidla končí oboustrannou prohrou a zklamáním a přesto neničí a nedeprimuje, ale zušlechťuje a nabízí naplnění.

O autorovi:
Achmatovová Anna
Ruská básnířka a překladatelka (mj. i české poezie). Představitelka modernistického ruského básnického směru akméismu (akméismus, adamismus, klarismus - literární směr v moderní ruské poezii na počátku 20. století navazující na symbolismus a deklarující primát původního přírodního bytí v poezii a přímého básnického pojmenování /název podle řeckého akmé, českého vrchol/; teoretikem směru byl N.S.Gumiljov, jeho představiteli mj. A.A.Achmatovová, O.E.Mandelštam, M.A.Zenkevič (1891-1973) a V.I.Narbut (1888-1944), sdružení ve skupině Cech básníků).
Zpočátku psala postsymbolistické básně, později vynikla jako autorka komorních a tragických lyrických básní o bělogvardějcích a stalinském teroru (Bílé hejno, poéma Rekviem) i milostné a filozofické poezie (Večer, román ve verších Poéma bez hrdiny, české výbory Vrcholení luny, Půlnoční zrcadla, Modrý večer), v níž kultivovala klasické tradice ruského básnictví a spojovala společenskou reflexi s expresívní citovostí a zdůvěrněním básnického jazyka. V roce 1946 se stala spolu se satirikem M.M.Zoščenkem terčem nevybíravé politické kampaně. Psala také kritické studie o A.S.Puškinovi.

Recenze a názory: Hospodářské noviny, Právo *

Ukázky: Múza, Jak se můžeš dívat na Něvu ... * Jak slámkou zvolna upíjíš .... * Pod závojem ruce zalomila ... *

Tematické zařazení titulu:

Knihy ->

překladová ->

krásná literatura -> poezie